VPN (virtuální privátní síť) je služba, která vytváří bezpečné, šifrované online propojení více PC nebo dalších počítačovych zařízeních do jedné uzavřené nebo neuzavřené sítě (s přístupem do Internetu). Uživatelé internetu mohou používat VPN, aby si zajistili např. větší soukromí a anonymitu online nebo obešli geografické blokování a cenzuru nebo se připojili do lokalních síti (LAN). VPN v podstatě rozšiřuje, propojuje privátní síť přes veřejnou (Internet) síť, což by mělo uživateli umožnit bezpečně odesílat a přijímat data. Umožňuje vám prohlížet internet v soukromí.
VPN je dobré používat například v méně zabezpečené síti, jako jsou veřené přístupové body Wi-Fi (AP). Ty mohou být pro útočníky pohodlnou cestou, jak získat přístup k osobním údajům uživatele. Uživatel internetu se pak při použít VPN vyhne těmto zásahům do soukromí, jelikoz jeho komunikace je zapouzdřena v šifrovaném datovém "tunelu" a v podstatě vstupuje do Internetu uplně z jineho místa (z VPN serveru) než je místo připojení daného veřeně přístupového bodu Wi-Fi (AP). Nebo se jen uživatel připojeny na veřeně přístupovém bodu Wi-Fi může zabezpečene připoji do své nebo firemní sítě LAN.
Představte si, že internet je opravdová kybernetická dálnice, po které se pohybujeme sem a tam. Navštěvujeme oblíbené webové stránky, nakupujeme, sledujeme své finance, čteme si zprávy, hrajeme hry a tak dále.
Každý, kdo si zamane, vás na této digitální dálnici může stopovat a sledovat. Každý může sledovat vaše online aktivity a zjišťovat, kdo jste a které stránky rádi navštěvujete. Stačí se jen dívat. A co hůř, každý vás může sledovat až domů. Jste vystopovatelní.
VPN vás však zamaskuje a zajistí vám anonymitu. Ukryje vaše aktivity tak, že vás nikdo sledovat nedokáže. Zašifruje vaše přenášená data a ukryje vás za falešnou IP adresu.
VPN používá tunelovací protokoly k šifrování dat na odesílajícím konci a dešifruje je na přijímacím konci. Odesílající a přijímající síťové adresy jsou také šifrovány, aby bylo zajištěno lepší zabezpečení online aktivit.
Na své nejzákladnější úrovni vytváří VPN spojení typu point-to-point (vetšinou klient-to-server), ke kterému nemají přístup neoprávnění uživatelé. K vytvoření tunelu se používá protokol tunelování přes existující sítě. Různé VPN budou používat různé tunelovací protokoly, jako je např. OpenVPN, IPsec, L2TP nebo Secure Socket Tunneling Protocol (SSTP). Použitý protokol tunelování může záviset na platformě, na které se VPN používá, jako je SSTP používané v operačním systému Windows, a bude poskytovat šifrování dat s různou intenzitou. Na koncovém zařízení musí být pak spuštěn klient VPN (softwarová aplikace) lokálně nebo v cloudu. Klient pak poběží na pozadí operačního systému.Ten se pak zpravidla připojuje k serveru (druhému konci VPN) , kde se v podstate nastavuje celá konfigurace, tak jak má a bude klient se serverem vlastně komunikovat.
Protokoly VPN zajišťují přiměřenou úroveň zabezpečení připojeným systémům, když ji samotná síťová infrastruktura nemůže poskytnout. K zabezpečení a šifrování dat lze použít několik různých protokolů. Patří mezi ně následující:
